Začátek léta, začátek bruslení
Slunce nás smažilo svými ožahavými paprsky. Bruslily jsme asi tak pět minut, když jedna z nás vyrazila kupředu a nemotorně se nesnažila brzdit ani jet patrně, zkrátka vypadala jako jezdící rozevlatý strašák. Volaly jsme, ať tedy zastaví, protože jsme byly hodně za ní. Řekněme, že tak učinila nebo aspoň tak chtěla udělat. V tu chvíli nevěděla, jak zastavit. Jako se brzdí na ledních bruslích tím, že se prudce otočíte a zastavíte, udělala totéž. Zabočila přímo do šeříků, kde se lapila lístečků a najednou vyhodila nohy a zajela rovnou do keře.
Tento obraz naší kamarádky nás zabavil na celé odpoledne, ale nebyly jsme v tom samy. Protože byl máj, lásky čas, líbali se na trávě dva lidé, kteří se od líbání odtrhli jen tím pádem a začali se smát jako my.
Na kolečkových bruslích, ale i při normální procházce se dá zažít spoustu legrace, tak neseďme za počítači na gaučing zapomeňme a vyražme ven se opálit, podívat se na matly na kolečkáčích a sami se jedním staňme, abychom se mohli za pár let pozastavit a říct si: 'Jo... tady to bylo.'